Stellar by HTML5 UP

O nás

Jsme tepličtí křesťané. Jsme protestanté, náš sbor je součástí Českobratrské církve evangelické (ČCE).

Nejnovější události sboru naleznete zatím na stránkách facebooku.

Facebook

Historie

Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Teplicích má své počátky v založení kazatelské stanice r. 1893 v Trnovanech, samostatným sborem církve se stal r. 1926. Bohoslužebná shromáždění se konala do r. 1945 v modlitebně v Trnovanech, a to nepřetržitě česky i v době nacistické okupace 1938-1945. Roku 1935 získána v Teplicích fara a vedle ní místo pro stavbu kostela. Obě budovy projektoval ing. arch. M. Tejc. Kostel byl do záboru pohraničí v hrubé stavbě postaven i zastřešen, k dokončení stavby došlo v letech 46-47, v užívání je od 1. 1. 1948. V letech 45-47 spoluužíval sbor budovy po německé evangelické lutherské církvi, které se staly majetkem buď Československé církve husitské, nebo státu. Do roku 1945 bylo území sboru velice rozsáhlé, poté na něm vzniklo několik nových samostatných sborů. Dnešní rozloha sboru je asi v polovině teplického okresu od Bořislavi po Cínovec na hranicích a čítá cca 27 obcí.

Náš sbor v Teplicích se nachází ve Sládkově ulici č.p. 2006/16, kancelář má vchod z ulice J.V. Sládka (fara vedle kostela). Farář bývá k zastižení dopoledne, schůzku je však možné domluvit na kdykoli. Po bohoslužbách a dalších setkáních je vždy prostor pro neformální rozhovory o víře i problémech současného života. Vedle kostela je k dispozici malé parkoviště. Můžete se k nám dostat také městskou hromadnou dopravou. Sbor leží asi 10 min chůze od železničního i autobusového nádraží.

V roce 2020 došlo ke sloučení se sborem ČCE Duchcov.

Stavba kostela (1930-48)

Už od r. 1930 bylo z rozhodnutí staršovstva vyhledáváno místo pro stavbu kostela. V prosinci br. dr. Tejkal oznamuje, že nejlepší místo by bylo asi 150 sáhů velká parcela v Meczeryho ulici – bylo nalezeno místo dnešní! Už v dubnu 1931 parcela byla zakoupena za necelých 56 tisíc korun.

Tu bylo naplánováno v první etapě získat sbírkou mezi lidmi 50 tisíc – na stavbu. Staršovstvo vyhlásilo „Akci 100 silných jedinců“, každý by připsal 500.- Kč. Hned při jejím vyhlášení na sborovém shromáždění 20.9.1932 bylo několika členy upsáno 14.000.- Kč. Br. kurátor Miřejovský konstatoval své potěšení z tak slibného začátku, vzpomněl malých počátků sboru a povzbudil k další obětavosti. Referent dr. Tejkal upozornil, že členové mohou postup a pokroky kampaně sledovat na vyvěšeném diagramu.

Jak šel čas, stalo se několik pozoruhodných věcí: do plánů se vložilo město a požadovalo větší stavbu, než na jakou sbor myslil a měl. Po dobré úvaze byla část zakoupené parcely odprodána Tejkalovým, kteří zde postavili rodinný dům (dnešní fara), dům s dosavadní modlitebnou (v nájmu) v Modlanské ulici br. Tejkal prodal a přesídlil do nového, vedle stavebního místa pro kostel. Spolu s nimi se do nových prostor přenáší sídlo sboru (12.11.1933). Téhož roku v září je dr. Tejkal přeložen do České Lípy (navrhl, aby se Česká Lípa stala kazatelským místem Teplic) a připravuje se ženitba br. faráře Zeleného, který už obývá část domu Tejkalových, kde začal sbor oficiálně sídlit, v nájmu. V r. 1937 se objevil vážný zájemce o dům – sbor musí řešit, zda jej koupí jako faru. V prosinci je dům zakoupen, ovšem „na dluh“: aby všechny shromážděné prostředky peněžní a jiné zůstaly na stavbu kostela, sbor si obnos na faru vypůjčil (140.000.-) Od r. 1938 je to naše fara. Půjčky na ni se podařilo velmi rychle splatit. Pozornost se nyní obrací ke stavbě kostela, stále obtížnější v horšících se politických poměrech.

Od r. 1936 je jasné, že na stavbu kostela je potřeba asi 400 tisíc!

12.červen 1938: na sborovém shromáždění – kurátor Miřejovský nabádá ke stavbě. Sbor čeká na chrám již 35 let.Je třeba již začít. V případě války nebo politického převratu peníze ztratí svou hodnotu, jako se to stalo již za války světové. Hlasováním rozhodnuto začít stavbu. (hlasy 30 lidí přítomných)

Stavět bude firma Beno Knop z Ústí. Paušální cena: 206.586,94. Stavební dozor Alois Tesař a kurátor Josef Miřejovský. A také celé staršovstvo.

15.10.1939: ve sborovém shromáždění udál se rozhovor nad tím, že sbor v takové situaci nemá sílu ani finance dostavět chrám. A je třeba splácet půjčky. Je tu návrh z městského úřadu, že město může stavbu odkoupit. (zápis): „Třebaže toto sdělení působí nám bolest přímo fyzickou, nelze jinak, než dáti souhlas k tomu, aby br. farář vedl další jednání v tomto směru. I synodní rada sděluje schválení v tomto směru“. …Farář Zelený oznamuje, že nemůže za stávající situace dál zůstat na sboru. Jeho nynější pobyt zde je hrazen synodní radou, k ulehčení sboru, posledními událostmi tak zeslabeného.

25.3.1940: rozhodnuto stavbu dokončit! 28.7.1940-synodní rada navrhuje vyřešit otázku nedostavěného chrámu prodejem.Proti tomu se staví staršovstvo s poukazem na veliké ztráty. Zatím neprodáme.

23.8.1943: dostal sbor výpověď z modlitebny v Trnovanech (podle města se vše upraví na byty, kterých je nedostatek?) Nakonec rozhodnutí, že zde sbor ještě zůstává. Tehdy br. farář Chlebníček píše: „Ale ve všech možných probraných případech se ukazuje veliká, ba zoufalá beznadějnost a naše bezmocnost, nebude-li ruka Hospodinova, Boha silného, s námi.“

Za velikých obtíží a i uprostřed beznaděje sbor vytrval a rozestavěnou budovu kostela neprodal!

Po příchodu br. Somolíka byla zvolena stavební komise, která vypsala na dostavbu chrámu sbírku vděčnosti. V r. 1947 vybráno asi 77 tisíc. Vyhlášena dvouletka dostavby kostela.

Br. arch. Placák – zpráva o dostavbě kostela, duben 1948

„Milí bratři a sestry, od našeho posledního hlasovného shromáždění – kdy podal jsem vám obšírný přehled o vzniku a stavbě našeho teplického českobratrského kostela – uplynul právě rok. Tehdá stála tu sice již budova, ještě z roku 1938 postavena, zdě a střecha – ale až do počátku jara 1947 , tedy ještě před rokem, bez podlah, bez oken a bez dveří, spodní místnosti neomítnuté a z části ještě také nevybudované. Dnes po celém dlouhém roce pilné práce různých řemeslníků, shánění, snažení a pachtění – jak nám to jen nynější těžké hospodářské poměry při všeobecném nedostatku různých materiálií a i pracovních sil dovolily – máme náš kostelík již asi ze 75% hotový. Že tu hrála současně i finanční otázka hlavní roli – netřeba snad ani podotknouti. Velice nám prospěla chuť k dostavění našimi předchůdci ještě v první republice započatého a nedokončeného díla, vzácné pochopení a obětavost velké většiny našich bratří a sester, kteří přispěli svým peněžitým nebo i věcným darem na vypsanou sbírku vděčnosti. Od 1. ledna 1947 do dnešního dne vynesla tato sbírka celkem 55.000.- Kč. Jelikož celkový náklad na dostavbu kostela byl rozpočten asi na 400.000.- Kč a z vlastních zdrojů nebylo možno jej v tak krátké době uhraditi, obrátili jsme se v tomto ohledu ještě na SR a JJ o přispění. Dostalo se nám pak od SR 61.650.- a od JJ 50.000.- jako dar. Tedy celkem měli jsme 165.000.-. Z těchto prostředků hradili jsme dosud všechny vykonané práce, jak je zde vidíte… Jelikož dostavba a úprava budovy po zevnější straně , tj fasáda, oplechování, oplocení, schody k bytu kostelníka, chodník, komínové lávky… je pojmuta do rámce 2 letého plánu, musí tyto práce být do 28. října t.r. hotovy. Na ně ovšem ještě peníze nejsou. V tom není zahrnuta ještě částka na vnitřní dohotovení, hlavně zařízení jako lavice, lustr, jednou snad i varhany, zařízení farní kanceláře, sdruženecké místnosti a.j. menší zařízení. Chybící nám peníze, okrouhle asi 300.000.- chceme si opatřit bezúročnou půjčkou od SR, asi 50.000.- , ucházíme se o větší dar z JJ – 60-70.000.- a zbytek si chceme vypůjčit od zdejší Spořitelny na 4,5 % úrok proti záruce SR… Čím více se sejde dalších darů na sbírku vděčnosti od našich bratří a sester, tím méně si budeme muset vypůjčit a platit úroky. Tím tedy nastínil jsem vám bratři a sestry, v krátkosti celý přehled o dosud vykonané práci na dostavbu našeho vlastního kostela v uplynulém roce a částečně naznačil naše další plány a starosti do budoucna. Jsme přesvědčeni, že s pomocí Boží a usilovnou prací nás všech se nám podaří i zbytek do 100% započaté dílo do příštího roku dokončiti, neboť vidíme, že tento malý a drahý kostelík, ač jednoduchý a skromný a dokonce ještě ani nedostavěný přirostl nám všem po stránce krásy víc k srdci než onen veliký chrám ve městě nahoře. Proč? Protože je náš, náš vlastní – a naše shromáždění, které se zde kolem slova Božího seskupuje, nás všechny jaksi více súžuje – v jednu rodinu opravdových a upřímných bratří a sester.“ Br. arch. Placák

Mohutný dřevěný okrouhlý lustr v ceně 28. tisíc korun věnovali členové teplického sboru ze Zelova v r. 1950.

V r. 1949 – byla přidělena sboru parcela za farou velikosti 934 m2, která byla oplocením připojena k areálu sboru.

V r. 1954 přeneseny varhany z původní německé modlitebny v Dubí.

1970 sbor instaloval nové elektrické topení pod lavicemi, na které opatřil peníze br. farář Zelený z ciziny.

V devadesátých letech byla opravena fasáda kostela a postaven nový plot.

Sborové ozvěny

Ozvěny jsou pravidelným ohlédnutím za životem sboru a postupným časem se z nich stává i jistá forma kroniky sboru. Starší čísla dosud nejsou digitalizována, ale fyzicky jsou k nahlédnutí po domluvě v kostele.

Při vytváření Ozvěn využíváme práci externího grafika a vedle přispěvatelů má na jejich vzniku hlavní zásluhu sestra L. Richterová, která vždy uvítá články i fotografie pro následující číslo. Pokud se vám líbí obsah a chtěli byste na výrobu ozvěn finančně přispět, stačí při platbě napsat do poznámky Sborové ozvěny, nebo pro zjednodušení využít platbu přes QR-Kód.